Výstražný protipovodňový systém – hlásič, foto: archiv SFŽP ČR
Nové dotace z Operačního programu Životní prostředí zajistí lepší ochranu před výkyvy počasí, přispějí k přesnějšímu předvídání povodní a pomohou předejít nebezpečným sesuvům. Ministerstvo životního prostředí dá k dispozici ve třech výzvách celkem 400 milionů korun z evropských fondů.
„Sice aktuálně řešíme sucho, povodně jsou ale jen druhá strana jedné mince, pod kterou se skrývá klimatická změna, která se projevuje extrémními výkyvy počasí. Suchem vyschlá půda, krajina i města navíc daleko hůře absorbují vodu, takže i už mírnější přívalové deště mohou způsobovat lokální povodně a citelné škody,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec. „Protipovodňová opatření podporujeme kontinuálně a dlouhodobě. Nové dotační výzvy jsou dalším příspěvkem do systému lepší ochrany obyvatel a jejich majetku,“ doplňuje ministr Brabec.
Lokální ochrana před povodní i sesuvy
Obce, kraje a další zájemci mohou ode dneška podat projekty zaměřené na zpracování podkladů pro vymezení území ohrožených povodní nebo přípravu digitálních povodňových plánů. Dotace získají na vybudování nebo rozšíření protipovodňových výstražných systémů na lokální úrovni. Zároveň rezort pomůže se sanací svahových nestabilit, jako jsou sesuvy půdy či řícení skal.
„Varovné systémy mohou obce a města vybudovat jen tehdy, pokud mají současně vypracovaný či aktualizovaný digitální povodňový plán. Celý systém pak funguje tak, že díky výstražnému systému obdrží starosta obce varovnou zprávu o překročení limitní hodnoty srážky či vzestupu hladiny a díky povodňovému plánu vyhodnotí nastalou situaci. Rozhlasem či sirénou poté občany upozorní na hrozící nebezpečí,“ vysvětluje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman s tím, že k tomuto zdánlivě jednoduchému postupu je nezbytné proškolení členů povodňových komisí. Ti se musí naučit data správně vyhodnocovat, rychle pracovat s povodňovým plánem a včas podat klíčové informace v případném hlášení.
Nebezpečí pro občany představují i skalní svahy, ze kterých se vlivem přívalových dešťů mohou uvolňovat nestabilní bloky. Tuto zkušenost má například město Smržovka na Liberecku, kde skalní svah ohrožoval v blízkosti stojící mateřskou školku. „Svah byl nebezpečný nejen pro školku, ale také pro sousední nemovitost. Museli jsme to rychle řešit, a proto jsme využili dotace poskytované Ministerstvem životního prostředí. Časově to vyšlo a finance nám přišly velmi vhod,“ říká starosta Smržovky Marek Hotovec.
Povodňová prevence pro ČR
Operační program Životní prostředí pomáhá s protipovodňovou ochranou nejen na místní úrovni, ale i na té celostátní. O dotaci se v tomto případě mohou ucházet Český hydrometeorologický ústav či správci povodí. Příspěvek získají na zpracování analýz odtokových poměrů a přípravu podkladů pro stanovení záplavových území nebo map povodňového ohrožení. Podporu získají i projekty zaměřené na vybudování nebo zefektivnění výstražných či hlásných povodňových systémů řešených na celostátní úrovni.
„Všechny projekty mohou být realizovány až s 85 % dotační podporou. Výjimku tvoří pouze projekty zaměřené na vybudování varovných systémů, kde může být dotace maximálně 70 %,“ upřesňuje Petr Valdman. V případě sanace svahů je však nezbytná řádná analýza narušeného území a jeho zařazení do Registru svahových nestabilit.
Žádosti o dotace bude Státní fond životního prostředí ČR přijímat od 1. října do 20. prosince 2018.
Dokumenty k výzvám
Výzva 101: Stabilizování a sanace svahových nestabilit
Výzva 102: Analýza odtokových poměrů včetně návrhů možných protipovodňových opatření (Kraje a obce)
Výzva 105: Analýza odtokových poměrů včetně návrhů možných protipovodňových opatření (Příspěvkové organizace, státní podniky)
Resort životního prostředí 