Pokud je kácení zeleně součástí realizace dalších opatření (například nové výsadby), bez kterých by nebylo možné naplnit realizaci projektu, pak je tento výdaj v rámci výzvy Bergen způsobilý.
Ano. Jednou z hlavních podmínek pro financování projektů z výzvy Bergen je, aby realizovaná opatření vycházela a byla definována v klimatické strategii, která byla přijata/schválena ze strany výkonného orgánu žadatele/města/regionu. Tímto je myšlen každý přijatý dokument, který obsahuje popis problematiky klimatické změny v daném území a definici konkrétních adaptačních opatření – například Adaptační strategie, SECAP apod.
Pokud v rámci výzvy žádá o podporu samostatný městský obvod (netýká se MČ Hl. m. Prahy), je nutné, aby měl žadatel ošetřenou samostatnou právní subjektivitu. Žádost musí být ošetřena tak, aby v budoucnu například při výběrových řízeních nedocházelo k účelovému dělení veřejných zakázek, VZ byly vyhlašovány ve správném režimu apod., pokud bude žádat v rámci výzvy více městských částí či obvodů, které jsou evidovány pod jedním IČ.
Projekt by měl být realizován v rámci časového harmonogramu a v souladu s podmínkami a náležitostmi Smlouvy mezi SFŽP ČR a žadatelem tak, aby došlo k jejich naplnění. V případě, že by nebylo uděleno kolaudační rozhodnutí před datem ukončení realizace projektu, může být ze strany žadatele doloženo dodatečně. Žadatel se však musí ujistit, že projekt byl realizován v souladu s podmínkami, na jejichž základě byla poskytnuta podpora (resp. cíle projektu byly naplněny v souladu se Smlouvou o poskytnutí dotace). Jakékoli změny v projektu, které by vyplývaly z následně vydávaného kolaudačního rozhodnutí, mohou mít zpětně vliv na výši poskytnuté dotace.
Drobný mobiliář spadá mezi způsobilé výdaje pouze v případě, že splňuje podmínky stanovené výzvou, tzn. jedná se o mobiliář jehož součástí je živá zeleň. Příklady podporovaných opatření můžete nalézt v našem manuálu ke 4. oblasti podpory, který naleznete na stránkách Státního fondu životního prostředí v sekci Norské fondy – Dokumenty.
V rámci výzvy Tromso se jedná o certifikovaný mobilní monitoring ovzduší za účelem zjištění převládajícího typu znečišťujících látek a to ideálně formou poskytnuté služby dodavatele těchto odborných měření a analýz. K měření musí být použity standardizované metody uvedené v Integrovaném registru znečišťování vydaném Ministerstvem životního prostředí České republiky.
Pokud si nejste jistí, zda Vámi plánované aktivity jsou v souladu s podmínkami naší výzvy, konzultujte Váš záměr s příslušným oddělením AOPK ČR. Agentura ochrany přírody a krajiny se podílela na přípravě naší výzvy a ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí ČR vytvářela základní nastavení podmínek podpory z hlediska územní působnosti a typu podporovaných opatření. Odborné stanovisko AOPK ČR je také nezbytnou součásti Vámi podávané žádosti.
Ano, čerpání financí z grantu není podmínkou pro vznik partnerství. Partnerská organizace může v projektu figurovat na bázi spolupráce bez nároku na proplacení výdajů.
Obecně ano. Délka trvání projektu závisí na charakteru konkrétního projektu.
Ano, ceny realizovaných aktivit by měly být v souladu s náklady obvyklých opatření vydanými Ministerstvem životního prostředí ČR.
Ano, v rámci výzvy mohou žadatelé realizovat své projekty i v oblasti ochranného pásma zvláště chráněného území.
Ne, projekty není možné realizovat v žádné z lokalit, které splňují definici zvláště chráněného území. Jedna se o PP, PR, NPP, NPR, CHKO (všechny zóny), NP.
Ano, pokud jsou všechna realizovaná opatření zaměřena na ochranu konkrétního druhu/ohroženého biotopu, pak je možné kombinovat v rámci jednoho projektu více opatření.
Obecně ano. Odpověď záleží na charakteru opatření zejména s ohledem na konkrétní biotop či druh zapsaný v červených seznamech, který mám být tímto opatření chráněn. Doporučujeme konzultaci podrobností s příslušným pracovištěm AOPK.
Státní fond životního prostředí přistoupil k tomuto kroku z důvodu poměrně malé celkové alokace výzvy SGS-4 Reine a zároveň velkému zájmu o finanční prostředky, který v případě této výzvy očekáváme. Naším cílem je, aby byla podpora dostupná co nejširšímu počtu potenciálních žadatelů.
Ne. Partnerství není nijak omezeno. Právnická osoba může být v rámci každé oblasti přímým žadatelem pouze u jednoho projektu, ale může být partnerem projektu u neomezeného množství žádostí. Může tedy například sama podat jednu žádost a u dalších tří žádostí být partnerem projektu.
Žádost je vždy vázána na IČO. I univerzita jako subjekt může tedy podat pouze jednu žádost do každé z oblastí podpory.
Jedná se o tištěné nebo elektronické publikace, které mají přiřazeno vlastní ISBN. Do této kategorie nepatří brožury a letáčky. Ty patří do kategorie ostatních osvětových aktivit.
Každá z oblastí výzvy má přidělenou svou alokaci a indikátory, podle kterých je projekt sledován. Tematický přesah v rámci projektu proto není možný. Respektive, přesah existovat může, ale v rámci žádosti a jejího financování je nutné projekt zařadit pouze do jedné z oblastí, na kterou chce žadatel čerpat finance. Na případný překryv do jiné oblasti není možné v rámci výzvy čerpat finanční podporu.
V tomto případě nebude hodnocena každá publikace zvlášť. PM sečte počet plánovaných výtisků za obě publikace dohromady a přidělí příslušný počet bodů. Maximum bodů, které je možně získat za tento typ aktivit, je tedy 10. Jinak by tomu ale bylo, pokud by žadatel vydal odbornou publikaci nad 5000 výtisků a zároveň uspořádal například seminář pro odbornou veřejnost pro 100 účastníků. V tomto případě se body za obě aktivity sčítají, protože jde o aktivity z různých kategorií, a žadatel by tedy získal 13 bodů.
Bohužel, zprostředkovatel Programu nemá v rámci systému k těmto informacím přístup. Z naší zkušenosti navíc víme, že většina žadatelů podává své žádosti až v posledních dnech, kdy je výzva otevřena. Výzva je nicméně soutěžní, takže úspěch při získání podpory nezáleží na tom, kdy je žádost podána. Obecně ovšem na základě obdržených dotazů očekáváme, že u výzvy Reine bude výrazný převis podaných žádostí nad celkovou alokací výzvy.
Pro účely této výzvy se termínem „masmédia“ rozumí sdělovací prostředky, jako jsou rozhlasové a televizní vysílání, které oslovují velké množství příjemců s celorepublikovým či mezinárodním rozsahem. V případě internetu se jedná pouze o využití a šíření filmového či rozhlasového sdělení prostřednictvím jejich webových vysílání (např. online vysílání zpravodajských, rozhlasových a publicistických pořadů) nebo prostřednictvím internetových serverů a služeb sloužících k vysílání a šíření vzniklého/podpořeného filmového či rozhlasového sdělení. Ostatní formy internetové prezentace jsou hodnoceny jako osvětové aktivity a kampaně na zvýšení povědomí a jsou hodnoceny dle zaměření a uvažovaného dopadu příslušného projektu.
Populárně-naučný článek je odborně zaměřený text, který předkládá veřejnosti srozumitelnou formou odborná témata či výsledky vědeckého bádání. Cílovou skupinou je obvykle laická veřejnost či začátečníci v daném oboru, které téma zajímá, ale prozatím nedisponují hlubšími odbornými znalostmi. Cílem textu je vzbudit v čtenáři zájem o dané téma a představit mu řešenou problematiku tak, aby si byl schopen udělat základní povědomí. Článek nepíšeme odborným těžkopádným stylem, který je postaven především na využívání odborných termínů a dat, ale pracujeme zde s prvky publicistického stylu. V publicistickém stylu je běžné využívání kratších vět, obrazných pojmenování a jazyk se přibližuje běžné mluvě. Pro lepší pochopení a zatraktivnění obsahu pro čtenáře je možné připojit i tabulky, grafy či ilustrační obrázky. V případě odborných termínů, které pravděpodobně nejsou laické veřejnosti známé, čtenáři význam termínu vysvětlíme.
Jako populárně-naučné články ve smyslu výstupu projektu ve výzvě nejsou uznávány tiskové zprávy vydané za účelem propagace projektu, marketingové články laděné jako prezentace příjemce dotace, rozhovory týkající se projektu a podobně. Takové články spadají do komunikačních aktivit a jejich cílem je propagovat samotný projekt, nejde o vzdělávání. V případě populárně-naučných článků musí být vždy jasně rozeznatelné jejich odborné zaměření a záměr poučit čtenáře populárně-naučnou formou o konkrétních tématech v oblasti ochrany biodiverzity a ekosystémů, ochrany ovzduší, ochrany vod či změny klimatu.
Adaptační strategie musí být ze strany výkonného orgánu, který rozhoduje o jejím uplatnění na daném území, přijata/schválena do data, které je ve Vaší smlouvě stanoveno jako „Konečný termín pro dosažení očekávaných výsledků akce.“
K projektovému záměru přikládáte pouze dvě přílohy. Hlavní přílohou je dokument „Podrobný popis projektového záměru“, který si vytvoříte samostatně mimo systém AIS SFŽP ČR dle Závazné osnovy projektového záměru. Tu najdete ke stažení u textu naší výzvy:
Call-1 Rago: Příloha č.1 - Závazná osnova projektového záměru
Call-3B Trondheim: Příloha č. 1: Závazná osnova projektového záměru
Druhým dokumentem, který je volitelný, je tzv. Letter of Intent, který přikládáte pouze v případě, kdy má Váš projekt pro realizaci partnerskou organizaci.
Upozorňujeme žadatele, že na instruktážním videu pro systém AIS SFŽP ČR je popsán postup primárně pro Národní program Životní prostředí a pro výzvy z Norských fondů je třeba vkládat dokument „Podrobný popis projektového záměru“ přímo jako soubor a nikoliv jako dokument generovaný ze šablony, kterou Vám systém nabízí. Jedná se o nastavení systému AIS SFŽP ČR a tato šablona není pro výzvy z Norských fondů relevantní.
Ne, v případě těchto výzev není počet, které lze podat na jedno IČO, nijak omezen a žadatel může tedy předložit libovolný počet unikátních projektových záměrů i žádostí.
Žadatel musí při tvorbě projektového záměru vycházet z přílohy č.1 k výzvě, která představuje závaznou osnovu projektového záměru. Žadatel musí poskytnout všechny minimální informace, které jsou v tomto dokumentu požadovány. Minimální a maximální délka projektového záměru však není nijak omezena.
Vyhlášení výsledků prvního kola výzvy proběhne po vyhodnocení projektových záměrů hodnotící komisí. Termín předpokládáme na první polovinu července. Vyhlášení výsledků druhého kola výzvy v podobě vydání Rozhodnutí ministra životního prostředí lze předpokládat koncem listopadu 2021. Termín závisí na počtu přijatých žádostí.
Ano, náklady na pracovní cesty do zahraničí je možné zařadit do způsobilých nákladů v rámci těchto výzev, pokud zahraniční cesta přímo souvisí s realizací a implementací projektu například ve smyslu přenosu příkladu dobré praxe či odborné konzultace.
Způsobilými žadateli výzvy Ålesund jsou pouze subjekty zajišťující požadavky směrnice 2000/60/ES na zjišťování chemického stavu útvarů povrchových vod v oblasti prioritních a některých dalších znečišťujících látek včetně zabezpečení monitoringu kandidátských látek pro seznam látek prioritních podle směrnice 2008/105/ES ve znění směrnice 2013/39/EU, při splnění požadavků směrnice 2009/90/EC na kvalitu chemických analýz a monitorování stavu vod.
Tato směrnice EK ukládá povinnost jednotlivým členským státům stanovit subjekty, a to v případě České republiky jednotlivá Povodí (Vltavy, Labe, Ohře, Moravy a Odry) jenž provádí povinnosti stanovené touto směrnicí.
Český výklad a krátké shrnutí směrnice najdete na stránce eur-lex.europa.eu
Ne. Základem opatření, která jsou z výzvy realizována v této oblasti, musí být vždy zeleň.
Ano. Mezi způsobilé náklady lze zařadit veškeré nezbytné činnosti, které vedou k efektivnímu naplnění cílů projektu.
Opatření je možné postavit i na průběžných výsledcích monitoringu. Podstatné je doložit, že projekt výzvy Tromso v dané lokalitě probíhá a navrhované aktivity odpovídají dosavadním výsledkům monitoringu.
Ano. Doplňkový monitoring za určitých podmínek možný je. Je vždy třeba řádně odůvodnit jeho využití a musí v poměru k ostatním aktivitám projektu představovat skutečně jen vedlejší činnost.
Ne. Projekty však budou hodnotit odborníci v oblasti ochrany ŽP. Zvažte proto například využívání invazivních druhů apod.
Ano. Je třeba, aby opatření bylo v adaptační strategii nebo jejím akčním plánu specifikováno. Pokud bude v AS například uvedeno pouze to, že je vhodné vytvářet v obci nové zelené plochy a nebude dále rozvedeno, kde a v jaké podobě je vhodné takové opatření udělat, nebude to bráno jako dostatečný podklad. V případě, že si nejste jistí, neváhejte konzultovat na norwaygrants@sfzp.cz.
Ano. Tyto aktivity můžete zařadit do komunikačních aktivit projektu, pokud bude patrná vazba mezi aktivitami projektu a vzdělávací aktivitou. Pozor si však dejte na maximální alokaci, kterou můžete na komunikaci použít. Jde o 5 % z celkových způsobilých nákladů.
Ne. Výdaje na následnou péči nejsou způsobilým výdajem. Nastavení finančního mechanismu neumožňuje financovat výdaje, které vzniknou po 30. dubnu 2024.
Ano. Způsobilým žadatelem jsou všechny právnické osoby.
Ne. Žádosti mohou podávat například i obce, univerzity a další subjekty. Podmínkou je, aby jejich projekt byl v souladu s výstupy podpořených projektů výzvy Call-2A Tromso.
Ano. Do jedné žádosti může být zahrnuto více aktivit, které mohou být realizovány na různých místech. Hlavním žadatelem může být například kraj/spolek, který bude následně realizovat opatření v několika obcích. Tyto obce mohou poté, pokud se budou aktivně zapojovat do realizace, v projektu figurovat jako partneři.
Ano. Je však třeba vždy doložit souhlas s realizací na pozemku.
Ne. Partnerství je pozitivně vnímanou a hodnocenou součástí projektu, ale nejedná se o povinnou součást. Vždy je třeba zvážit, zda je partnerství pro náš projekt vhodné a zda přínosy z partnerství převyšují náklady na jeho administraci.
Ano. V rámci bilaterální spolupráce jsou způsobilé rovněž náklady na zahraniční služební cesty. Vždy je samozřejmě třeba odůvodnit, že taková cesta je smysluplná (například účast na školeních, odborných seminářích, exkurzích souvisejících s tématem projektu apod.) Způsobilost platí pro pracovní cesty českých žadatelů do zahraničí i zahraničních kolegů do České republiky.
V případě, že s námi chcete konzultovat Váš projektový záměr a možnost jeho realizace v rámci našeho Programu, využijte k tomu náš kontaktní e-mail norwaygrants@sfzp.cz, na který nám zašlete stručný popis Vašeho plánovaného projektu. Váš dotaz vyhodnotíme a budeme Vás písemně nebo telefonicky kontaktovat a v případě potřeby Vám navrhneme termín osobní konzultace.
Doba administrace žádosti od přijetí po vydání rozhodnutí trvá průměrně 3-4 měsíce (netýká se žádostí předložených do bilaterálních výzev) v závislosti na typu projektu, celkovém počtu přijatých žádostí a termínech některých nezbytných administrativních úkonů. Bližší informace najdete v dokumentu: Harmonogram hodnocení žádosti (pdf)
Ano, v krajních případech je možné doručit Vaši žádost na SFŽP ČR v písemné podobně i jiným způsobem, než je využití systémů AIS SFŽP (například datová schránka či pošta). Všem žadatelům však doporučujeme, aby jiné způsoby doručení žádosti využívali pouze ve výjimečných případech. Samotná administrace žádosti bude vždy probíhat v systému AIS SFŽP, doručení v jiné formě proto zpomaluje celý proces administrace výzvy a komplikuje monitorování průběhu čerpání alokace.
Žádost o podporu podepisuje statutární zástupce nebo osoba pověřená k podpisu žádosti. Pokud je žádost podepsaná osobou pověřenou k podpisu, pak je vždy nutné do příloh žádosti připojit také pověření/plnou moc k tomuto úkonu. Toto pověření musí být vždy vytvořeno ke konkrétní výzvě. Z důvodu výrazných specifik jednotlivých výzev není možné využívat univerzální pověření k podpisu ke všem výzvám administrovaným v systémů AIS SFŽP.
Žádost je ve standartních případech podepsána elektronicky. Ve výjimečných případech lze zvolit jinou formu podpisu a doručení na SFŽP ČR. Žadatelům však doporučujeme, aby vždy primárně volili možnost elektronického podpisu žádosti a její doručení pomocí AIS SFŽP.
Seznam povinných příloh uvidíte po založení žádosti v systému AIS SFŽP. Nově bude seznam povinných příloh uveden také v samotném textu výzvy a v dvoustránkovém infotextu, který je vždy zveřejněn na stránkách Státního fondu životního prostředí v sekci Norské fondy – výzvy.
Mezi povinné přílohy u všech žádostí patří:
- Doklad o vedení bankovního účtu
- Komunikační plán projektu
- V relevantních případech – pověření statutárním zástupcem k podání žádosti
- V relevantních případech – Dohoda o partnerství (případně jiný doklad o partnerství – například Letter of Intent)
V případě nutnosti může projektový manažer vyzvat žadatele k doplnění dalších podkladů.
Minimální udržitelnost projektů není striktně stanovena. Žadatel v rámci žádosti popíše, jakým způsobem se projekt promítne do jeho budoucí činnosti, jak bude zajištěna jeho údržba a prokazuje, že je schopen zajistit vhodnou udržitelnost projektu – například z pohledu finanční stránky či personálního zajištění údržby. Navržená udržitelnost vždy musí odpovídat typu a rozsahu projektu.
Ne. Projekty nemusí mít bilaterálního partnera z Norska. Partnerství na tvorbě projektu (s norskými i českými institucemi) je však pozitivně bodově ohodnoceno v rámci hodnocení projektu.
Termíny pro podávání průběžných monitorovacích zpráv začínají běžet od okamžiku podpisu smlouvy mezi příjemcem a SFŽP ČR.
Rozdělení na přímé realizační výdaje a ostatní přímé výdaje slouží především k rozdělení položek pro výpočet ekonomické efektivity projektu a je univerzální pro všechny výzvy v rámci programu Norských fondů. Základní rozdělení vychází z paralely s kapitolou 3.1.1. Pokynů pro způsobilé výdaje vydané Ministerstvem financí. Ta uvádí pro osobní výdaje následující způsob členění:
(a) výdaje na zaměstnance, který vykonává specifickou činnost, která souvisí s implementací programu/projektu/iniciativy, tj. činnost v souvislosti s „obsahovou“ náplní realizace programu/projektu/iniciativy;
(b) výdaje na zaměstnance, který vykonává činnosti související s koordinací, administrací nebo řízením programu/projektu/iniciativy.
Obdobně tedy v případě programu Norských fondů rozlišujeme:
- přímé realizační výdaje – jedná se o takové výdaje, které přímo souvisí se specifickou činností, která souvisí s implementací projektu a naplňováním jeho cílů. Tj. činnosti, které jsou v přímé souvislosti s obsahovou náplní realizace projektu. Například: nákup nástrojů na sečení luk, realizace rozborů odebraných vzorků, pronájem prostor pro organizaci seminářů apod;
- ostatní přímé výdaje – jsou výdaje, které souvisí s aktivitami, které jsou vykonávány jako činnosti související s koordinací, administrací nebo řízením projektů. Například: nákup kancelářského materiálu, výdaje na řízení a koordinaci pracovníků projektu apod.
Komunikační plán je dokument, který stanovuje, jak budete svůj projekt komunikovat s jednotlivými zainteresovanými subjekty a jak jej představíte široké veřejnosti. Měl by vždy obsahovat kontaktní osobu pro publicitu projektu, návrh komunikačních aktivit, popis cílových skupin, plán hodnocení komunikace a přibližný harmonogram. Komunikační plán je jednou z povinných příloh, které vždy předkládáte společně s Vaší žádostí o podporu v rámci našeho Programu. Více informací a přehled povinných minimálních požadavků na komunikační plán naleznete v našem Manuálu publicity pro žadatele a konečné příjemce v programu Životní prostředí, ekosystémy a změna klimatu, který je ke stažení na stránkách Státního fondu životního prostředí ČR.
Požadavek na minimální rozsah komunikačního plánu není stanoven. Jedinou podmínkou je, aby Váš komunikační plán vždy splňoval minimální požadavky uvedené ve výzvě a v Manuálu publicity pro žadatele a konečné příjemce. Obecně však doporučujeme, aby se žadatelé drželi spíše stručného popisu svých komunikačních aktivit a zachovali maximální rozsah komunikačního plánu do šesti stran textu.
Výdaje na publicitu projektu musí vždy splňovat dvě základní podmínky:
- Veškeré výdaje musí splňovat základní pravidla pro způsobilost výdajů v rámci našeho Programu a podmínky stanovené v rámci konkrétní výzvy.
- Celková výše výdajů na publicitu projektu nesmí být vyšší, než je maximální procento stanovené v textu výzvy.
Jiná omezení v případě výdajů na publicitu nejsou stanovena a žadatel není výrazněji omezen (kromě splnění minimálních požadavků na publicitu) v rozhodování o způsobu, jakým bude svůj projekt komunikovat. Z položky výdajů na publicitu je možné financovat i drobné občerstvení na tiskové konference apod.
Pokud jste vyplnili registraci do Bilaterální databáze a na naší stránce stále nevidíte svůj profil, může se jednat o následující problém:
- Váš profil ještě nebyl ověřen administrátorem databáze – před zveřejněním je každý profil kontrolován a ověřujeme, že registrovaný subjekt skutečně existuje a je relevantní pro náš Program. Tato kontrola může ve výjimečných situacích trvat 1-2 dny.
- Nedošlo k potvrzení registrace z Vaší strany – po vyplnění registrace je na Vaši e-mailovou adresu odeslán e-mail, který obsahuje odkaz na potvrzení registrace do Bilaterální databáze. Bez tohoto potvrzení nemůžeme Váš profil zveřejnit.
- Ve Vaší registraci nebyl vyplněn funkční e-mail – pokud není v registraci vyplněn funkční e-mail (obsahuje například překlepy) není možné na něj zaslat žádost o potvrzení registrace.
- Technická chyba – pokud jsou vyčerpány výše uvedené možnosti a Váš profil se stále nezobrazuje, jedná se pravděpodobně o technickou chybu. V tomto případě nás prosím kontaktujte na norwaygrants@sfzp.cz s žádostí o prověření problému a ruční potvrzení registrace.
Pokud potřebujete editovat Váš profil v Bilaterální databázi, učiňte tak pomocí změnového formuláře, na který se dostanete z původního registračního formuláře. Na stránce klikněte v dolní části na tlačítko UPDATE. Na Váš e-mail, který jste vyplnili při první registraci, bude odeslán odkaz, na kterém můžete změnit informace uvedené ve Vašem profilu.
Informace o aktuálně dostupné alokaci konkrétní výzvy je pravidelně aktualizována u textu výzvy. Tento zůstatek zohledňuje nejen již schválené žádosti, ale zahrnuje i žádosti, které jsou aktuálně v hodnotícím procesu a čekají na rozhodnutí.
Administrace žádosti od přijetí po vydání rozhodnutí ministra trvá v průměru jeden měsíc v závislosti na typu iniciativy a termínech nezbytných administrativních úkonů. V případě potřeby Vás můžeme během administrace žádosti kontaktovat a požádat o doplňující informace.
Ano. Po uzavření výzvy Trolltunga plánujeme zařazení další bilaterální výzvy, která bude pravděpodobně vyhlášena v roce 2021.
Při hledání partnerské organizace máte několik možností:
- Využít naší partnerské Bilaterální databáze.
- Přímo oslovit Vámi vybranou norskou společnost s nabídkou spolupráce v rámci Norských fondů.
- Napsat nám záměr Vaší bilaterální iniciativy na norwaygrants@sfzp.cz s žádostí o doporučení vhodné partnerské organizace. Vaši žádost předáme kolegům z Norské environmentální agentury a pokusíme se Vám doporučit, které norské subjekty by bylo vhodné v rámci řešeného tématu oslovit. Čím podrobněji nám svůj záměr popíšete, tím lépe Vám budeme schopni pomoci s hledáním partnera pro Vaši bilaterální iniciativu.
- Využít partnerské databáze Fondů EHP a Norska na norskefondy.cz.
Pokud partner projektu z Norska nedisponuje elektronickým podpisem, požádejte ho, aby si žádost vytiskl, ručně podepsal a naskenovanou Vám zaslal zpět. Tuto verzi žádosti nám zašlete na e-mail norwaygrants@sfzp.cz. Druhou verzi žádost podepište Vaším elektronickým podpisem a tuto žádost podejte pomocí našeho online formuláře.
Uplatnění smluvních pokut nemá vliv na nastavení způsobilých výdajů.
V případě, že místo bankovního výpisu prokazující úhradu díla je použit zápočet pohledávky (například vůči sankční faktuře), musí být oboustranný, tj. potvrzený a odsouhlasený jak investorem tak dodavatelem.
- Příjemce podpory je oprávněn do žádosti o platbu zahrnout pouze fakturaci, kterou řádně zkontroloval podle platné legislativy a pravidel programu.
- Prostředky může příjemce podpory použít pouze na úhradu skutečných, účelných, efektivních, oprávněně a nezbytně vynaložených způsobilých výdajů, vzniklých v přímé souvislosti s pracemi, dodávkami a službami, kterými je akce realizována. Dodavatel vystavuje faktury až po vzájemném odsouhlasení soupisu skutečně fyzicky provedených prací, služeb a dodávek, které příjemce podpory řádně zkontroloval z hlediska množství, realizačních termínů a kvality, poté převzal a potvrdil dodavateli, např. ve Zjišťovacím protokolu.
- Není přípustné, aby příjemce podpory potvrdil práce, služby a dodávky, které od dodavatele nepřevzal ve smluvně dojednaném množství, termínech a kvalitě a na základě takové fakturace formou žádosti o platbu získal finanční prostředky v plném rozsahu. Takovéto jednání může být považováno za porušení podmínek smlouvy o poskytnutí podpory, popř. by mohlo být považováno za trestný čin se všemi důsledky
- Pokud příjemce podpory prokazatelně zjistí pochybení dodavatele až následně po vystavení realizační faktury, je povinen uplatnit vůči zhotoviteli sankci vždy, vyžaduje-li to uzavřená smlouva o dílo. Částka odpovídající výši sankce nebude následně v žádosti o platbu odečtena od způsobilých výdajů projektu, nejedná se o finanční příjem projektu. Doporučujeme příjemcům sankci vůči zhotoviteli uplatnit a finančně vypořádat samostatnými doklady, tedy odděleně od dodavatelských faktur a bankovních výpisů o jejich úhradě. V případě, že úhrada sankční faktury bude ze strany příjemce podpory započítána oproti faktuře dokládající neuhrazené způsobilé výdaje, lze jako součást žádosti o platbu akceptovat pouze oboustrannou písemnou dohodu o započtení pohledávek a závazků.
- V případě, že došlo k zápočtu pohledávek/závazků mezi příjemcem podpory a zhotovitelem (úhrada faktury není v plné výši doložena bankovním výpisem), je vždy nutno předložit písemnou Smlouvu/Dohodu o započtení vzájemných plnění vzniklých na základě smluvního vztahu mezi příjemcem podpory a fakturujícím zhotovitelem, podepsanou příjemcem i zhotovitelem. Tato oboustranná vzájemná Dohoda musí být uzavřena v souladu s občanským zákoníkem. V Dohodě musí být uvedeny smluvní strany, identifikace projektu a faktur/y (v případě odlišného variabilního symbolu oproti číslu faktury je nutné uvést i variabilní symbol), vzájemně započtené částky a měny a jejich celková vzájemná bilance, datum podpisu a podpisy obou smluvních stran.
Platby kartou příjemce (případně také platební brány a podobných nástrojů elektronického bankovnictví): Tyto platby jsou v případě projektů financovaných z Norských fondů akceptovány. Tuto formu úhrady lze však využít pouze pod podmínkou, že platby budou následně doloženy bankovním výpisem z účtu příjemce podpory. Není-li možné údaje o úhradě uvedené na bankovním výpisu jednoznačně přiřadit a standardně zkontrolovat s údaji příslušné faktury, zejména v případech, kdy na bankovním výpisu není jednoznačně identifikován bankovní účet dodavatele, popř. variabilní symbol předmětné faktury, musí konečný příjemce doložit průkazné prohlášení dodavatele (stačí i formou emailu), s potvrzením, že faktura č. xxxxx na částku xxxxx Kč byla dodavateli řádně bezhotovostně uhrazena dne xx. xx. xxxx a z jeho strany je tedy považována za uhrazenou.
Platby v hotovosti
Možnost akceptace hotovostních plateb realizovaných v projektech financovaných v rámci Norských fondů vychází z pravidel uvedených v Pokynech Národního kontaktního místa pro způsobilé výdaje v rámci FM EHP/Norska 2014 -2021 a zároveň je v souladu s textem příslušných výzev (relevantní pro výzvy: SGS-4 Reine, SGS-2 Svalbard, Call-1 Rago, Call-3A Alesund, Call-3B Trondheim a Call-4B Stavanger. Ve výzvách SGS-3 Oslo, Call-2A Tromso, SGS-1 Rondane a Call-4A Bergen nejsou platby v hotovosti akceptovány). Nicméně i tyto výdaje musí být rovněž vždy jednoznačně identifikovatelné, prokazatelné, doložitelné, musí splňovat veškeré legislativní náležitosti a musí být řádně vedeny v účetnictví konečného příjemce (případně jeho partnerů). Tuto formu úhrady lze tedy využít jen pod podmínkou, že platby budou následně prokázány výdajovými pokladními doklady, na kterých bude uveden důvod platby (např. úhrada faktury XY[1]) a které musí být jednoznačně přiřaditelné k dané faktuře, případně jinému účetnímu dokladu souvisejícímu s realizací projektu v rámci Norských fondů.
Hotovostní platby související výhradně se mzdovými výdaji (relevantní pro již dříve vyhlášené výzvy: SGS-1 Rondane, SGS-3 Oslo, Call-2A Tromso, Call-4A Bergen) mohou být akceptovány pouze za předpokladu, že žadatel může prokazatelně doložit veškeré související legislativní náležitosti, jako např. odvedené daně, sociální a zdravotní pojištění, smlouvy odpovídající zvolenému typu pracovněprávního vztahu včetně mzdových listů a výdajových pokladních dokladů podepsaných ze strany zaměstnance potvrzujících převzetí hotovosti za odvedenou práci.
I přes výše uvedenou skutečnost je však jednoznačně upřednostňována realizace bezhotovostních plateb. Při vykazování výdajů musí příjemce postupovat vždy v souladu s podmínkami a pravidly pro financování stanovenými v textu konkrétní výzvy v kapitole: Způsobilé výdaje projektu.
Ano, tyto výdaje jsou v Programu způsobilé. Ze strany žadatele je však třeba předložit podepsané čestné prohlášení, jehož vzor je ke stažení zde.
Ano, příjemce je vždy povinen průkazně a ověřitelně doložit, že došlo k naplnění daného indikátoru, a to i v případě, kdy může být způsob prokázání naplnění indikátoru obtížný (např. počet účastníků hromadné akce, vysílání, on-line přenosů apod.). Může se jednat o kvalifikovaný odhad/analýzy naplnění indikátorů, fotodokumentace, prezenční listiny, virtuální indikátory či jinou relevantní dokumentaci. Naplnění závazných indikátorů je vždy zakotveno ve smlouvě a nesplnění podmínek může podléhat sankcím. Obecně proto vždy doporučujeme, aby žadatelé důkladně zvážili, jak vysokou cílovou hodnotu u indikátoru nastavit.
Pro příjemce dotace ve výzvách Oslo, Tromso, Bergen, Rondane, Reine, Rago a Trondheim jsou v souladu s textem výzev závazné Pokyny pro zadávání veřejných zakázek v rámci FM Norska 2014-2021. Příjemci ale rovněž mohou v přiměřené míře využívat aktuálně platné zastřešující Pokyny pro zadávání zakázek pro programy spolufinancované z rozpočtu SFŽP ČR. V případě projektů ve výzvách Alesund, Stavanger a Svalbard se příjemce vždy řídí Pokyny pro zadávání zakázek pro programy spolufinancované z rozpočtu SFŽP ČR.
Žadatel se v případě daňových odpisů, které jsou způsobilé, řídí Pokyny pro způsobilé výdaje Fondů EHP a Norska, které najdete v sekci Dokumenty. Zároveň jsme připravili návod a souhrnou tabulku pro evidenci odpisů, které rovněž najdete ke stažení v sekci Dokumenty.
Nikoli. Pakliže má zaměstnanec více částečných úvazků nesouvisejících s Projektem, postačí doložit čestné prohlášení (dále jen „ČP“) o celkové výši pracovních úvazků, že nedochází k jejich překryvu a nepřesahují 1,5 pracovního úvazku. Žadatel je však povinen na vyzvání kontrolních orgánů předložit jimi požadované dokumenty k prokázání tvrzení uvedeného v ČP. Žadatel bude tedy pro účely proplacení podpory na mzdové výdaje předkládat účetní doklady aj. dokumenty ve vztahu k Projektu.
Souhrnný mzdový výkaz (nikoli však výkaz práce = timesheet) je možné nahradit sestavou z účetnictví příjemce dotace, ze které budou všechny relevantní údaje dle běžně používaného Souhrnného mzdového výkazu čitelné.
Ano, bankovní výpisy prokazující výplatu mezd a úhradu zákonných mzdových odvodů je možné nahradit Čestným prohlášením a doložit sestavou z účetnictví příjemce dotace, kde bude vyčíslená vyplacená mzda zaměstnanci a úhrada zákonných mzdových odvodů vztahujících se k danému Projektu.
Dané omezení vychází z ustanovení § 34b odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., Zákoníku práce (ZP). ZP ve svém ustanovení uvádí, že zaměstnanec v dalším základním pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele nesmí vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny. Druh práce v dalším pracovním vztahu tedy musí být definován jinak než ve stávající pracovní smlouvě, jinak by porušoval dané ustanovení ve výzvě a ZP.
Z toho důvodu text výzev také uvádí, že DPP/DPČ musí rovněž obsahovat druh a popis prováděné činnosti při implementaci projektu, včetně uvedení jeho názvu, aby byla dodržena podmínka uvedená také v Pokynu NKM pro způsobilé výdaje v rámci FM EHP/Norska 2014-2021 a zaměstnanec ve stejném čase nevykonával své běžné pracovní povinnosti, a zároveň se současně v rámci dalšího pracovněprávního vztahu (DPČ/DPP) nepodílel na implementaci projektu. To jinými slovy znamená, že jednotlivé pracovní úvazky se nemohou překrývat, mohou se pouze časově a obsahově doplňovat, přičemž maximálně mohou v součtu činit 1,5 pracovního úvazku.
Případné okolnosti či důvody odlišného přístupu ze strany příjemce/partnera projektu oproti požadavkům na dokládání mzdových výdajů vymezeným ve výzvě je vždy nutné příjemcem před podáním žádosti o platbu projednat s projektovým manažerem, a to kvůli řádnému doložení odůvodnění, kterým příjemce prokáže jedinou možnost dosažení podmínek výzvy (včetně garantování maximálních finančních limitů vymezených výzvou) a které současně povede k naplnění účelu poskytnuté dotace.
Máte další dotazy? Neváhejte nás kontaktovat na e-mailové adrese norwaygrants@sfzp.cz.
Resort životního prostředí 